Mnoho z nás si nedokáže představit, jak může organismus regenerovat a zbavovat se zdravotních problémů. Faktem zůstává, že náš organismus je natolik chytrý, že vše má předem naprogramované a využívá své léčebné síly. Na nás zůstává vytvoření správného vnitřního prostředí, aby léčebné síly organismu mohly pracovat.
Tento článek vám přiblíží podstatu léčebných sil a zákony regenerace, podle kterých náš organismus funguje. Berte na vědomí, že každý jsme jiný a i náš organismus pracuje a regeneruje jinak.
Homeostázu ovlivňuje ve velkém sport, který dokáže pořádně vychýlit stabilitu vnitřního prostředí. Proto je důležité po sportu doplnit ztracené vitamíny a minerály, aby si organismus mohl najít zpět svou rovnováhu.
Jádro každé buňky v sobě nese genetickou informaci, která určuje její správné fungování. Tento proces říká každé buňce, jak se má zachovat v situacích, ve kterých se během svého života ocitne.
Pokud je buňka napadena virem, na její receptory se naváže hormon, a ten jí řekne, co má dělat. To samé platí, když se má buňka dělit nebo se má zničit. Hormony fungují jako poslové instrukcí orgánům, které se mají bránit.
Náš genetický program má v sobě zabudované ideální fungování buňky, a to včetně reakcí na vnější podněty.
Významnou roli při regeneraci organismu hraje zákon homeostázy, který má takovou rozhodující roli. Zákon homeostázy v organismu funguje jak na úrovni jednotlivých buněk, tak na úrovni orgánů a celého organismu.
Organismus nás všech nese v sobě různé množství regulačních mechanismů. Jejich starostí je, aby se organismus vždy přizpůsobil podmínkám, do kterých jej dostáváme. I přes změnu podmínek udržuje vnitřní prostředí našeho organismu v neměnné formě a v takovém stavu, aby zachoval příznivou činnost buněk, tkání, orgánů a celého organismu.
Rovnováha mezi kyselinami a zásadami v organismu se odborně nazývá acidobazická rovnováha. Ta se stará o to, aby tělesné tekutiny, hlavně krev, byly chemicky neutrální. To znamená, aby nebyly příliš kyselé nebo naopak zásadité. V buňkách a v mezibuněčném prostředí je důležité udržovat správné množství iontů, zejména sodíku, draslíku a vápníku. Mitochondrie potřebují k správnému fungování stálé prostředí z hlediska kyselosti nebo zásaditosti, to se určuje pomocí pH.
Věděli jste, že v organismu máme asi 3500 druhů enzymů? Ty ovlivňují většinu reakcí v organismu, jako je přenos kyslíku krví nebo detoxikace jater. Enzymy jsou velmi citlivé na teplotu a teplota nad 42 stupňů Celsia je pro lidi nebezpečná. Při této teplotě dochází ke zničení enzymů a člověk při dosažení této teploty umírá.
Nejznámějším příkladem homeostázy je projev pocení. V horkém prostředí například na dovolené v teplých krajinách se začínáme potit. Pocením se snaží náš organismus ochlazovat a docílit stálé tělesné teploty. Kdyby náš organismus nereguloval tělesnou teplotu, tak by se teplota našeho těla přizpůsobila okolí. Představte si, že jste na poušti, kde může být i 45 stupňů Celsia, a naše tělo by se přizpůsobilo okolní teplotě, to je strašlivá představa. Naštěstí homeostáza funguje a udržuje teplotu těla na úrovni 36,7 stupňů, jen se v horku více potíme.
Další projev homeostázy se týká rovněž teploty, ale tentokrát se přesuneme z teplých krajin do mrazu. Už jste to určitě všichni zažili, když je vám zima a začnete se třást, tímto způsobem se náš organismus snaží vyrobit více tepla a udržet stálou teplotu. I toto je homeostáza v praxi.
Jak je možné, že v noci, kdy nejíme a spíme, náš organismus funguje, stále dýcháme, bije nám srdce a máme stálou teplotu těla? I toto je regulační mechanismus, tedy homeostáza, která zajišťuje stále podmínky.
Homeostáza není pouze u jedinců, ale týká se celého společenství. V tomto případě nemluvíme o biologické homeostáze, ale o ekologické homeostáze. Ta se vyznačuje rovnováhou mezi ekosystémem a klimatickými změnami, kdy se mění strategie podle vnějších podmínek.
Zajímavá je hypotéza Gaia britského chemika a ekologa Jamese Lovelocka, podle níž je planeta superorganismus, který udržuje stabilní podmínky pro život pomocí homeostázy. Jako příklad uvádí míru absorpce slunečního záření pro udržení stálé teploty.
Biologickou homeostázu si můžeme ukázat i na příkladu vodních nádrží, jako jsou rybníky nebo přehrady. Pokud nastane období sucha, hladina vody klesne na minimum, takže veškerý život ve vodě umře. Jejich šance na přežití se eliminuje s poklesem vody.
Pokud své tělo udržujeme ve formě a vyznáváme zdravý životní styl, pak je naše tělo schopno odolat nemocem, správně regenerovat a stres nám nedělá problém. Ovšem tato schopnost klesá, pokud jsme vážně nemocní. Možná jste pojem homeostáza neslyšeli, je ale důležité jej znát a vědět, jak funguje. Je to důležitý proces pro řízení regenerace jedince.
