HERBÁŘ NATURAMEDICIN · Rhaponticum carthamoides
Leuzea – parcha saflorová
Výrazný květ, příběh ukrytý v kořeni.
Leuzea zaujme fialovým květenstvím připomínajícím bodlák a výrazně členěnými listy. Pod latinským názvem Rhaponticum carthamoides ji najdete také v botanických databázích; známá je i pod synonymem Leuzea carthamoides.

Kořen pod lupou
Leuzea: od horské rostliny k extraktu
Leuzea je známá také jako maralí kořen. Vedle nápadného fialového květenství přitahuje pozornost složením svých podzemních částí. Při poznávání této rostliny proto záleží na tom, kterou část máme před sebou a jak byla zpracována.
Leuzea, parcha i maralí kořen
Rhaponticum carthamoides je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Její původní areál sahá ze střední Asie do Sibiře a čínského Sin-ťiangu; patří do něj také oblast Altaje. V literatuře se setkáte i se synonymem Leuzea carthamoides.
Česká botanická databáze Pladias používá název parcha saflorovitá. Označení parcha saflorová či leuzea saflorová patří k dalším používaným názvům stejného druhu. Rostlina dorůstá přibližně půl až jednoho a půl metru. Na vzpřímených stoncích nese výrazné úbory a její členěné listy dávají porostu osobitý vzhled.
Proč rozlišujeme kořen a nať
Pod názvem maralí kořen se setkáváme s podzemní částí leuzey. Výzkumníci však analyzují také její nadzemní části a semena. Různé části rostliny nemají totožné chemické složení. Údaj „leuzea“ proto sám o sobě neříká vše: důležitý je přesný druh i použitá část.
Stejné rozlišení má smysl při čtení odborných prací. Výsledek rozboru listů nelze automaticky vydávat za údaj o kořeni nebo o hotovém přípravku.
Ekdysteroidy a fenolické látky
Mezi charakteristické látky leuzey patří 20-hydroxyekdyson, známý také jako ekdysteron, ze skupiny fytoekdysteroidů. V rostlině byly zjištěny rovněž fenolické kyseliny, flavonoidy a další sloučeniny.
Analytická práce českých autorů publikovaná v roce 2025 sledovala vybrané látky v rostlině i v doplňcích stravy. Mezi výrazně zastoupené analyzované látky patřily kyselina chlorogenová a 20-hydroxyekdyson. Studie se zabývala jejich měřením a rozložením v jednotlivých částech rostliny; nebyla klinickou zkouškou účinnosti přípravku INYANGA.
Sušený kořen a extrakt
Sušený kořen, prášek a extrakt označují odlišné podoby suroviny. Při extrakci se z rostlinného materiálu získává určitá směs látek; výsledné složení závisí také na způsobu zpracování. Proto samotný počet miligramů nestačí k porovnání dvou různých extraktů.
Užitečné je sledovat použitou část rostliny, množství v doporučené denní dávce a případnou standardizaci. Obsah ekdysteronu ani konkrétní extrakční poměr se nedají odvodit pouze z názvu leuzey.
V NAŠEM PŘÍPRAVKU
Leuzea v INYANGA
Podle etikety a krabičky INYANGA pro výrobu 2026 obsahují dvě tobolky 150 mg extraktu z kořene leuzey – parchy saflorové. Jde o jednu z osmi složek rostlinného a houbového komplexu.
Údaj se vztahuje k množství extraktu, nikoli k množství samotného ekdysteronu.
INYANGA je doplněk stravy. Řiďte se doporučeným užíváním a upozorněními na obalu. Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu a zdravý životní styl.
Zdroje a podklady
- Royal Botanic Gardens, Kew: Rhaponticum carthamoides – botanické jméno, čeleď a původní rozšíření.
- Pladias: parcha saflorovitá – český název a botanické charakteristiky.
- Knížková, Cihlářová a Kuchař (2025): analytická studie Rhaponticum carthamoides – obsahové látky, části rostliny a jejich analýza.
- SZÚ: seznam některých rostlin pro použití při výrobě doplňků stravy – česká synonyma.
- Etiketa a krabička INYANGA, výroba 2026 – použitá část a množství extraktu v denní dávce.
Podklady ověřeny 18. listopadu 2026.