NAMNAM

Složení NAMNAM / vitamíny

1. Vitamín C přispívá k normální funkci imunitního systému, zvyšuje vstřebávání železa. přispívá k normální tvorbě kolagenu, který pomáhá udržovat normální funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní, kůže a zubů. Vitamin C přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm. Vitamin C přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání. Onemocnění z nedostatku vitaminu C se nazývá kurděje neboli skorbut. Projevuje se zvýšenou krvácivostí dásní, krvácením z nosu, anémií, poruchou krvetvorby, sníženou imunitou a odolností proti nemocem.

2. Vápník je nejhojněji se vyskytujícím minerálem v lidském těle. Hraje zcela nezastupitelnou roli pro zachování zdraví našich kostí. V lidské potravě představuje vápník velmi podstatnou složku. Mimo jiné napomáhá také správné funkci srdce, svalů a nervové soustavy a přispívá ke srážení krve. 99 % veškerého vápníku přítomného v lidském těle je obsaženo v kostech a zubech, zbývající 1 %, se nachází v krvi a měkkých tkáních. Protože je vápník nezbytný pro zdravý vývin a růst kostí a zubů, je důležité, aby se pravidelně vyskytoval především v jídelníčku dětí a mládeže.

3. Niacin nebo také Vitamín B3 je ve vodě rozpustný vitamín, v těle se neukládá a jeho syntéza je omezená, je tedy nutný jeho příjem v potravě. Niacin se vyskytuje v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Dobrými zdroji niacinu jsou pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách. Je přítomen v mléce, vejcích, listové zelenině, brokolici i mrkvi. Přispívá k normálnímu stavu pokožky a sliznic, podporuje psychickou činnost. Lehký nedostatek se projeví nespavostí, nechutenstvím, bolestmi břicha a dalšími nespecifickými symptomy. Jazyk je hladký a suchý, nápadně červený (vzhledu hovězího masa). Vážný nedostatek způsobí pelagru. Ta se projevuje hubnutím, poruchami zažívání, dermatitidami a demencí.

4. Železo V lidském těle se nachází asi 3–4 gramy železa. Je biogenním prvkem a je také součástí organokovových sloučenin železa. Nejdůležitější biogenní a zároveň organokovovou sloučeninou železa je bezpochyby hemoglobin, který přenáší kyslík v krvi a udržuje tak celý organismus při životě před vnitřním zadušením. se podílí na tvorbě červených krvinek a hemoglobinu, na normálním přenosu kyslíku. Anémie z nedostatku železa patří mezi nejčastější nutriční deficienci na světě. V rozvojových zemích se vyskytuje u 30–40 % populace. Zdrojem železa jsou ale i luštěniny, ořechy, listová zelenina, houby nebo mák. Vitamín C zvyšuje biologickou využitelnost železa.

5. Zinek Přítomnost zinku je nezbytnou podmínkou pro správné fungování řady enzymatických systémů – nejvýznamnější je patrně inzulínový. Přítomnost zinku v potravě je důležitá nejen v době růstu, kde jeho nedostatek vede k opožďování tělesného i duševního dospívání, ale i v dospělosti. Nedostatečné množství zinku v potravě totiž způsobuje nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran, zhoršování paměti a smyslové poruchy – především zrakové, čichové. Zinek je přítomen v poměrně značném množství ve spermatu a jeho dostatek v potravě je podmínkou pro správný pohlavní vývoj i dokonalou funkci pohlavních orgánů mužů. Přispívá k udržení normálního stavu zraku, pokožky, kostí, vlasů a nehtů, podporuje funkci imunitního systému.

6. Riboflavin, nebo také Vitamin B2 neboli Riboflavin, patří mezi flaviny. Je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Jako součást enzymů v dýchacím řetězci je nezbytný pro základní buněčný metabolismus. Zdrojem vitamínu B2 jsou kvasnice, játra a ledviny. Dále je obsažen i v mléce, ve vejcích, ve vepřovém a hovězím masu, v rybách, v tvarohu, v kakau a v ořeších. Pomáhá udržovat normální stav zraku, pokožky, sliznic a červených krvinek.

7. Vitamín B6 Všechny formy vitamínu B6 se mohou vyskytovat v potravě a jsou vstřebávány do střeva. Dobrým zdrojem vitamínu B6 jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb. Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které užívají hormonální antikoncepci, osoby trpící celiakií a někteří chronicky nemocní lidé. Větší dávky pomáhají léčit chudokrevnost nebo nervové potíže. Je nezbytný pro funkci řady enzymů, které metabolizují aminokyseliny se podílí na regulaci hormonální aktivity, přispívá k tvorbě červených krvinek. Nedostatek vitamínu B6 je vzácný, obvykle provází nedostatek celého B-komplexu. Projevuje se zvýšenou nervosvalovou dráždivostí (cukání víček, u dětí až křeče), zapomnětlivostí, záněty sliznice dutiny ústní a k normální funkci imunitního systému.

8. Thiamin, nebo také Vitamin B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě. Zvýšený příjem se doporučuje při otravách nikotinem, arsenem nebo olovem. Thiamin je enzymem, který je přítomen v játrech a mozku, přispívá ke správné činnosti nervové soustavy, podporuje psychickou aktivitu, podílí se na udržování normální činnosti srdce. Nedostatek v přijímané potravě se projevuje jako nemoc beri-beri. Nejprve se projevuje periferními myopatiemi, vyčerpaností, ztrátou chuti k jídlu. Později se příznaky stupňují, objevují se deprese, podrážděnost a zmatenost jako důsledek neurologických degenerativních změn, degenerace kardiovaskulárního systému a svalů, otoky. U chronických alkoholiků se nedostatek thiaminu často projeví jako Wernickeova encefalopatie či Korsakovova psychóza.

9. Retinol neboli Vitamin A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. přispívá k udržování normálního stavu zraku, pokožky a sliznic, podporuje imunitní systém. Zdrojem karotenu jsou játra, rybí tuk, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně. Ovšem větší dávky vitamínu A jsou spojené s větším rizikem zlomenin kostí. Předávkování může způsobit osteoporózu i otravu. Nadbytek vitamínu A v těhotenství (4.–9. týden) může také způsobit rozštěpy.

10. Kyselina listová neboli Vitamín B9, podporuje krvetvorbu a funkci imunitního systému. Je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu. Kyselina listová umožňuje vznik nukleových kyselin, což jsou látky, které tvoří genetický materiál – tedy DNA a RNA. Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, nejlépe však již tři měsíce před samotným otěhotněním. Mícha a mozek dítěte se vytváří již v prvních týdnech těhotenství, a proto pozdější podávání již nemá takový efekt. Kyselina listová napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost. Hrozí odtržení placenty a tím i zvýšené riziko potratu. Nízký příjem kyseliny listové také zvyšuje riziko depresí.

11. Vitamin K1 (Fylochinon) je získáván hlavně z listové zeleniny. Na vitamin K2 jsou bohaté zejména zelené druhy zeleniny, jako je například špenát, brokolice či kapusta. Vitamín K1 je klíčový pro krevní srážení. je důležitý pro srážení krve. Nedostatek vitamínu K2 se projevuje poruchami srážlivosti krve, nedostatečným ukládáním vápníku do kostí, sníženou pevností kostí, což je příčinou jejich snadnější lámavosti. Hlavním orgánem působení vitamínu K1 jsou játra. 

12. Vitamín K2 (Menachinon) se nachází v živočišných produktech a fermentovaných potravinách a má účinky pro metabolismus kostí a regulaci vápníku v těle.je důležitý při mineralizací kostí a podporuje buněčný růst. Vitamín K2 působí preventivně proti vzniku usazenin vápníku v cévách, ale mimo to dokáže rozpouštět již vzniklé usazeniny. Naproti tomu jeho nedostatek způsobuje kornatění tepen, zvýšenou hladinu vápníku v cévách, bolesti hlavy, zad a kloubů, riziko osteoporózy a zvýšené riziko Alzheimerovy choroby. Značné množství vitaminu K2 se nachází v mléce a mléčných výrobcích, mase, vejcích a obilovinách.

13. Vitamin D pomáhá vstřebávat a využít vápník a fosfor i udržovat kosti a zuby v normálním stavu. Podporuje funkci imunitního systému. Je zodpovědný za zvýšení vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevech a za mnoho dalších biologických účinků. Hlavním přírodním zdrojem vitamínu je syntéza cholekalciferolu ve spodních vrstvách pokožky chemickou reakcí, která závisí na vystavení slunci. Významné množství vitamínu D obsahuje přirozeně pouze několik potravin, jako je maso tučných ryb. Vitamín D hraje významnou roli v homeostázi vápníku a látkové výměně. Byl objeven díky úsilí najít výživovou látku, kterou postrádají děti s křivicí. V potravinách se Vitamín D nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce.

14. Vitamín E Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích a v organismu slouží jako důležitý antioxidant, chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály. Je obsažen v oleji z pšeničných klíčků, slunečnicových semínkách, mandlích, lískových oříšcích, másle, mléce, burských oříšcích, sóji, salátu a v mase savců. Potřeba vitamínu E se zvyšuje při zvýšeném příjmu nenasycených tuků nebo zvýšeném vystavení se kyslíku (kyslíkové stany apod.). Poruchy vstřebávání tuků ze střeva mohou vést k příznakům nedostatku tokoferolu, protože vitamín se vstřebává jen společně s tuky. Vitamín E je nejdůležitější antioxidant v těle. Jako takový chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelně působí i jako prevence proti nádorovému bujení. Má také pozitivní účinky na tvorbu pohlavních buněk, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému. Nedostatek vitamínu E je často spojen s poruchami vstřebávání nebo distribuce tuků, jako je cystická fibróza, nebo u pacientů po resekci střeva. Může se projevit jako neurologické potíže, snížení obranyschopnosti nebo poruchou funkce gonád, což může vést až k neplodnosti. Zvláště u novorozenců může nedostatek vyvolat anémii způsobenou zkrácením životnosti červených krvinek.

15. Hořčík je velmi významným biogenním prvkem. Vyskytuje se ve všech zelených rostlinách, kde je součástí chlorofylu. V organismech živočichů se také řadí mezi významné biogenní prvky. Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů (mírní podrážděnost a nervozitu), ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Řadě žen odstraní potíže spojené s premenstruálním syndromem. Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům. Nedostatek hořčíku může vyvolat deprese, případně záchvat astmatu. Přirozenými zdroji hořčíku jsou banány, mandle, ořechy, tmavá listová zelenina, obilí, celozrnné pečivo, ale i čokoláda. Uvádí se, že průměrný příjem hořčíku v potravě by měl činit asi 300 mg denně. Hořčík má protirakovinné účinky.

16. Sukralóza je sladidlo, které se nyní používá jako jedno ze sladidel doplňků stravy poté, kdy EU povolila užívání Stévie v minimálním množství, které je skoro neznatelné. Sukralózu uznaly četné národní i mezinárodní orgány zabývající se bezpečnosti potravin a to: FDA (USA), JECFA (Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva), EFSA (EU), Health Canada (Kanada), FSANZ (Austrálie-Nový Zéland). Zkonzumovaná sukralóza se přímo vylučuje ve stolici. Malé množství, které se absorbuje z trávicího traktu, se odstraňuje z krevního řečiště ledvinami a vylučuje se v moči. Sukralóza je stravitelná řadou mikroorganismů a štěpí se, jakmile se uvolňuje do životního prostředí.

Dávkování

Doporučené denní dávkování je 2 tablety denně. Tabletu nechat rozpustit v
ústech pro optimální vstřebávání.

Doporučení

Výrobek není určen pro děti do 3 let.
Nepřekračujte doporučené dávkování.
Výrobek nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu a zdravý životní styl.
Uchovávejte mimo dosah dětí.
Skladujte v suchu a temnu, chraňte před přímým slunečním světlem.
Obsahuje sladidla, nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky.